Jdi na obsah Jdi na menu
 


Archiv 2011-20

1.4.2018

Drazí čtenáři,

vy, kteří občas zavítáte na mé stránky, jste zřejmě již postřehli, že jsem se jaksi odmlčela déle, než je pro hudebníka zdrávo. A to nejen pisatelsky (psaní tedy flákám jako fakt hodně cheeky), ale též hudebně. Těm, kdo ještě doteď bádají nad důvodem tohoto mého zmizení ze scény, velmi ráda odhalím tuto záhadu - 3/4 roku mi rostl pupíček a 20. 1. 2018 se mi narodila malá Berushka jménem Juliana heart! Radujte se, veselte se a můžete ji zapít klidně i nealkem, třeba dobrým bylinkovým či zeleným čajem . Hudbu nadevše miluji, ale tento nový stav zajistil, že šlo teď na čas všechno stranou a svou veškerou lásku věnuji této své pokračovatelce smiley.

Protože však kdo si jednou čichne k hudbě, už ji nikdy nepřestane mít rád, i já se chci hudbě věnovat po zbytek svého života nadále. Ať už na výsluní či ve stínu smiley. A tak jsem si dnes poprvé od té radostné události zase veřejně zazpívala s tetičkami Karlovjankami na Jarmarku smiley. Nemám teď, pravda, vůbec čas na nějaký trénink a rozezpívávání, takže klasika tréma byla na místě, ale snad jsem to v rámci možností zvládla smiley. Těším se každopádně na další a další akce laugh.

Co se týče mé hlavní hudební činnosti á la Berushka s klávesami, tak to bych viděla nejdříve v létě, do té doby, nezlobte se na mě, akce odmítám. Přeci jen jsem kojící matka a rozhodně nechci být krkavčí..

Tak se budu zase těšit na setkání s vámi všemi, které prostě občas nejen na akcích potkávám a se kterými je mi dobře smiley.

Do té doby se mějte všichni moc krásně, užívejte si jaro i život cool.

Papuš

Vaša Bérush

Juliana

 

 


31.12.2015

Přátelé, kamoši a jiní,

přiblížil se poslední den v roce - také vám bývá tenhle den tak trochu smutno? Mně tedy pokaždé. Vždy trošku rekapituluji, hlavně co se mi nepovedlo, co jsem nestihla a co bych udělala jinak. A zase si říkám - příští rok to bude lepší! Možná jsem naivní, ale já tomu opět věřím laugh. A opět si dávám předsevzetí. Ale tentokrát to udělám jinak - tentokrát si to zapíšu, abych měla daný cíl a k tomu směřovala. Poněvadž co je psáno, to je dánoyes.

A jaké si dávám předsevzetí? Kromě toho, čeho všeho bych chtěla dosáhnout (ne, hubnoucí předsevzetí už jsem vzdala dávno cheeky), se chci za prvé opravdu poctivě držet své nové cesty a vlastně i filozofie - veganství, které mně i světu už pár měsíců přináší samá pozitiva. Dále si chci lépe organizovat svůj čas a věnovat jej více svým přátelům i sobě samé, více relaxovat a pobývat v přírodě. A především být pozitivní v každé situaci, být inspirací svým žáčkům, přátelům, fanouškům i úplně cizím lidem. Být nejlepším člověkem, jakým být dokážu.

A jaká předsevzetí si dávate vy? Dáváte si vůbec nějaké?

Před chvílí mi psal můj kamarád - ředitel. Že zkolaboval a pár dní byl v nemocnici. To je ta bláznivá a uspěchaná dnešní doba. Proto vám všem přeji do Nového roku hlavně zdraví, které nic jiného nenahradí, pohodu, překonání všech starostí a moře lásky.
Ráda bych vás všechny objala a dala vám spoustu energie.

Mějte se moc a moc krásně, jsem s vámi heart.

Vaše Berushka

 


20.9.2015

Ahoj všichni,

když jsem dnes aktualizovala svůj Diář, koukám, že už mám na stránkách přes 50.000 návštěv - "wau" laugh! Že by se sem opravdu občas někdo podíval? Moc mě to potěšilo, jsem ráda a děkuju vám minimálně za zvědavostsmiley.

Musím se s vámi podělit ještě o jednu hrozně faň věc: Sháněla jsem vlastně vycházkové kalhoty, neboť jsem se chystala s milými turisty na 4denní zájezd do Českého Švýcarska. A prostě jsem si "nutně" musela koupit tričko, které má na sobě nápis: IF YOU WANT TO BE HAPPY, BE! (Jestli chceš být šťastný, buď!). Je to strašně jednoduché a výstižné. A mám pocit, že od té doby, co jsem si tohle uvědomila, se tak nějak šťastnější snažím být. Nemusí mi vyjít všechno, co bych si přála a ve všem se nemusí dařit, ale přesto můžu mít pořád úsměv na tváři, když chci. Je to vlastně jen na mě, na tom, jak k dané situaci přistupuji. Tak třeba - ano, je mi líto, že jsem se už asi 5 let nedostala v létě k moři. Ale tuhle jsem si napustila vanu s pěnou na kopeček, zapálila kolem svíčky, zapla bublinky a islandskou relaxační hudbu a bylo mi naprosto skvěle. Věci se dají nahradit různě laugh. A příští rok, jestli moře zase nevyjde, si v největším hicu lehnu do houpací sítě, namíchám si nějaký sedmibarevný drink, nechám psa šplouchat ve vaničce a pustím si: "Kukurukukůůů..." laughlaugh. Jo, a ty kaťata jsem si nakonec koupila taky, růžové yes.

No, ale zpět do reality. Škola nám opět začala, mám pár nových žáčků a ještě chvíli zápřah kvůli dokončení projektu Comenius. S Karlovjankami jsme hned z kraje školního roku zazpívaly na pěkné vzpomínkové akci na nejen bývalou vedoucí Karlovjanek - Helenku Mičkalovou. Hned následující den jsem si zazpívala v příjemném přírodním prostředí Dětského centra v Kateřinicích - pravda, vědět, že budu zpívat venku, asi bych si nedala letní šatičky.. Ale jinak mi mezi těmi lidmi bylo moc dobře.

Následující týden jsme tedy s turisty dobyli horu Říp a zjistila jsem, jak krásné je pro mě dosud neznámé Hřensko a okolí - určitě doporučuji na výlet smiley. A procházka a projížďka na loďkách Divokou soutězkou - naprostá nádhera smiley.

Teď momentálně jsem ještě plná dojmů z včerejší oslavy na Bačkárce. Byli tam i lidé, které už vídám nejen na oslavách čím dál častěji a které, bych řekla, bych už i ráda považovala za své přátele. Tak jsem moc ráda, že jsem je mohla zase vidět, povídat si s nimi a bavit se navzájem heart. A ještě jedna věc - Stává se mi docela často, že mě lidi posílají do Superstar - tím se nechci chlubit ani říkat, že tam patřím, jen to konstatuji. Ale když mi to říká o 10 let mladší krásná dívka, opravdu nešetří superlativy a nakonec mi chce dělat i manažerku, tak to mě vážně dostalo a dojalo. Já vím, možná že slečna něco i vypila, tohle nikdy nepoznám, a možná to byla i trochu euforie ze skvělé oslavovací nálady, a při velkých slovech zůstalo vždycky jen u slov, ale prostě holku jako já to opravdu potěší a zahřeje. A tak je mi fajn, i když ze mě nikdy žádná Superstar nebude cool.

Přeji vám všem také hodně štěstí a optimismu, radujme se společně z podzimu, který může být i za deště veselý. A relaxujte aspoň tak praštěným způsobem, jako já cool.

cimg8500.jpg

Vaše Bérush

 

30.8.2015

Přátelé, kamarádi (a jiní),

mnoho vody v Bečvě uteklo, co jsem tu psala naposled. Když já bych vám toho chtěla vždycky tolik povědět, ale ten čas..

Nebudu vám psát o všech akcích, které jsem za tu dobu absolvovala, to bych psala asi dlouho. Jen ve zkratce shrnu pro mě asi nejdůležitější akce či události (snad nejmenované neurazím).. Skončila jsem s psaním někde v listopadu 2013, tak od té doby...

S Karlovjankami jsem si o Vánocích zazpívala poprvé v karlovském kostele, dále na úžasném Tříkrálovém koncertě ve Veřovicích, mezitím jsem navštívila Novoroční koncert ve Zlíně, kde jsem se osobně setkala se slavnými houslisty. Po plesech a přehrávkách ve škole jsem odzpívala svatbu pánovi, který nám vyrobil ze dřeva spoustu krásných věcí v chaloupce, „vdala“ jsem také kamarádku. A na svatbu starostovic syna budu též dlouho vzpomínat :D. Už dlouho se mi nestalo, že jsem z akce přijela v 6 ráno..

Sraz motorkářů byl trošku smutný, protože pán, který jej se mnou domlouval, mezitím zemřel, byl to skvělý člověk. Akce byla ale i tak úžasná, rockeři jsou prostě moje krevní skupina smiley.

Ve škole už jsem na koncertech začala také sama moderovat, pro mě takhle sólo nevídaná věc surprise. To jsou prostě občas ta životní překvapení. Beru tyhle zkušenosti ale s vděkem, vždycky mi to hodně dá. Na Sečení Soláně jsme potkaly herečku Hanu Maciuchovou - musím říct, že je to moc příjemná paní heart.

O velkých prázdninách 2014 jsem se konečně dostala také na výšlap s turisty, a to na Velký Choč.

Velké Karlovice v roce 2014 oslavily svých 300 let, při té příležitosti byla vydána také kniha o Karlovicích. A protože se tam psalo také o Karlovjankách, které už po desítky let ke Karlovicím patří, proběhlo také focení pro tuto knihu. Tak jsem zvěčněná laugh. Z letních koncertů jsem především stihla oblíbený Fleret, Hradišťan a Dareband, stihla jsem také dovolenou s kamarádkou na Senci. Už tradiční Výlet v Karlovicích, na kterém mi dost záleží, se opět vydařil, tak jsem byla moc ráda. Zřejmě již naposled jsem se podívala na festival Beseda u bigbítu v Tasově, přece jen už se mi to stylově trochu vzdálilo. A moje oblíbená Karlovská pouť, ta mi samozřejmě neutekla. Snad na mé přání založili tradici Ochutnávky místních medů, to mají mazlíčci rádi cheeky. I Starodávný jarmark v rožnovském skanzenu byl kouzelný. A v září přijely Javory, ty můžu poslouchat od rána do večera – nádherné texty, nádherná hudba, mému srdci velice blízké heart.

Po vyřešených problémech s očima jsem odehrála pár akcí v údolí Jezerné v Karlovicích – jéje, tam se hraje dobře yes. Lidé, kteří se umí opravdu bavit, nestydí se tancovat, jak to zrovna cítí, to je paráda smiley. Z dalších akciček vzpomenu narozky jedné z Karlovjanek – Vlasta oslavila 70.tku smiley. Zazpívala jsem si také na Horském hotelu Kyčerka, kde jsem kdysi začínala jako servírka, u Kyjova jsem „provdala“ další kamarádku a s turisty stihla ještě Poslední výšlap v Karlovicích. Kamarádi, se kterými jsem hudebně začínala, v listopadu ve Strážnici pokřtili CD dětského sboru Fčeličky a navštívila jsem také úžasnou akci s názvem Kongres inteligentního pohybu, kde byl hostem mj. herec Jarda Dušek.

Po vánočních akcích s Karlovjankami nezapomenu především na Myslivecký ples v Karlovicích, který jsem sama hrála poprvé, no taky se nám docela natáhl cheeky. Obecní ples s Karlovjankami mě také moc potěšil. S dcérkami jsme si také zazpívaly v připravovaném filmu Děda, který shodou okolností natáčí můj kamarád Mejla Basel. Po dalších plesech jsem si též už vlastně tradičně zazpívala na běžkařském závodě Karlovská 50 a naše další dcérka Maruška oslavila 60.tku, moje babička zase 90.tku.

Párkrát už jsem si zahrála také ve Viganticích, kam se ráda vracím, také kvůli kamarádům. Ráda si vzpomenu i na akci v Mya centru na Hutisku, kde jsme na Velikonoce „pařili“ s harmonikářem z mého údolí. S Karlovjankami jsme se podívaly do mého 1. bydliště - Hroznové Lhoty. Moc pěknou akci v lidové stodole měl také náš pan doktor, který oslavil 60.tku. S kamarádkami napříč celou ČR jsem se v květnu urvala na čtyřdenní Bezchlaptůr, tentokrát do Sloupu v Čechách. Prošvihla jsem opět třídní sraz, ale to se nedá nic dělat, člověk si musí vždycky vybrat.

Na letošním Sečení luk na Soláni byla pro změnu herečka Jitka Čvančarová, bohužel jsem se s ní ale minula, protože jsem přijela ze školy pozdě frown. S Karlovjankami jsme pak zabačovaly na Makově s místním sborem Makovjanky, se kterými už se chvíli přátelíme. Na Výletě v podťatském údolí bylo tentokrát opravdu dost teplo, takže nejvíc hostů přišlo až večer. 2x jsem si zahrála také na penzionu Gaudeamus, kde jsem pracovala pro změnu jako recepční. Je hezké potkávat „staré známé“ cool.

Moje milé Fčeličky ze Strážnice nás navštívily v Karlovicích o pouti, z čehož jsem měla velkou radost. I když je fakt, že kamarádů z jihu mi sem jezdí čím dál víc, třeba jen na návštěvu nebo dovču. V Karlovicích je prostě krásně, o tom není pochyb cool. Moje minidovolená byla letos na Pálavě, tak jsem se mj. po dlouhé době (slovy: od dětství) podívala na zámek ve Valticích a v Lednici.

Než skončí prázdniny, stihly jsme ještě s Karlovjankami Frenštátské slavnosti a včera jsem byla opět ve Viganticích.

Během 2 let u nás ve škole (ZUŠ Vsetín) probíhal projekt Comenius, kterého jsem se nečekaně stala koordinátorkou. Díky tomu jsem měla možnost se podívat do Turecka, Irska, Německa a na Island. Bohužel jsem kvůli svému úžasnému PC přišla o velkou část fotek z posledních 3 let, některé ale snad získám od přátel či kolegů, tak jestli se podaří, něco nahodím. V červnu jsem také dokončila studium Pedagogiky, což jsem moc ráda, s projektem, 2 pracemi a zpěvem to bylo docela náročné.

Je toho hodně, o čem bych vám mohla povídat, ale takhle aspoň ve zkratce.

Při úklidu jsem doma narazila na pár starších fotek, nascanovala jsem je tedy do sekce Historické projekty – Warren'n'Beauty a Melody Band. A jako pecka jedna fotka z absolventského koncertu s akordeonem (bohužel rozmázlá) laugh.

Vždycky si říkám, že sem budu víc psát. Začíná nový školní rok, tak si to zkusím dát jako takové malé předsevzetí. Aspoň stručně informačně, když už nic.

Tak si užijte poslední 2 prázdninové dny, buďte na sebe opatrní a mějte se krásně.

 

Vyletněná Berushka

 


23.11.2013

Milí přátelé moji,

považuji za svou občanskou povinnost učinit po dlouhé době konečně zase nějaký zápis a informovat vás o tom, co se děje v trávě (právě).

Trochu jsem se zasekla, a to z toho důvodu, že jsem zjistila, že mi při připisování aktualit mizí text na konci. Uf . Holt omezená kapacita.. Tak jsem přidala rubriku Archiv a uplynulé roky přestěhovala tam. Ztracený text už bohužel zpět nevyvolám, ale co, dávná minulost je pryč .

Teď už musím zase hodně zapátrat v paměti, lépe řečeno v diáři, abych si aspoň lehce připomněla a s vámi se podělila o zážitky od púti..

Jo jo, to bylo ještě slunné teplé léto, když jsme s kamarády grilovali a hezky si "zabékali" u kytary, lezli na rozhledny a chodili na koncerty, jako obvykle konané
"U Románků" neboli Pod Pralesem. Letos jsem těch koncertů moc nestihla, ale Plavce jsem viděla, což jsem chtěla hlavně, takže jsem spokojená. Jinak už to byla jen "Malta" a "Zlaté písky", znáte to.

V srpnu jsem si ještě zazpívala další 2 akce, tu 1. v Karlovicích v Restauraci U muzea
- pro mě "konečně" , 2. ve Viganticích. Další 2 akce jsme měly ještě
s Karlovjankami - takovou skoro soukromou vernisáž na hotelu Galík v Karlovicích, a pak firemní akci v kolibě v Rožnově. Dcerky náš zpěv často prokládají různým povídáním
co a jak dříve bylo, strašně ráda to poslouchám, zní to vždycky jako pohádka .

 A pak se stala ta velká věc - nastoupila jsem jako učitelka v Základní umělecké škole ve Vsetíně ! Pro mě moc krásné povolání, prostě další část mé hudební cesty, za kterou jsem moc vděčná. 

Září bylo i kvůli nové práci dost hektické, ba skoro šílené, ale zvládla jsem to. Co tě nezabije, to tě posílí . Kamarád oslavil v Karlovicích na Liptě padesátku - jéje, to se tancovalo . Následovala svatba v Karolince, kde byl ženich rocker, takže jsem se mohla trochu víc hudebně odvázat , a s Karlovjankami Dožínkový folklórní festival ve Slavičíně, poprvé bez naší vedoucí Jitky. Areál měli bezvadně nazvučený, opravdu byla radost tam zpívat. Další svatba proběhla v Halenkově, tam si pamatuji hlavně hezké promítání a příjemné domácké prostředí. Pak jsem cestovala do dalekých Kunčic pod Ondřejníkem, kde už se naštěstí se šéfem znám, takže jsem se nemusela bát a rodinný sraz byl moc fajn. Od dětí jsem tam dostala drobné ručně vyráběné dárečky, ráda si je připomenu, kdykoliv se na ně podívám 

A byl říjen, pravý podzim. V Karlovicích čas Gastrofestu. V sobotu jsem si zazpívala na docela vysněné akci - vernisáži na zvonici na Soláni, bylo to celé moc krásné. V neděli už jsme pak zpívaly s Karlovjankami přímo na Gastrofestu, konkrétně na soutěžní akci Valašský frgál u hotelu Lanterna. Byla docela zima, tak jsme se průběžně ohřívaly na hotelu. Musím vyzdvihnout, že 3. místo za nejlepší frgál získala paní Bohunka, která nás vždy tak skvěle obsluhuje v Restauraci u Muzea. A taky spolu chodíme na výlety
s turisty .  S Karlovjankami jsme pak další týden zpívaly na hasičské veteránské akci ve Vysoké nad Kysucou u bratov Slovákov. Byla to zase jedna z těch dost oficiálních akcí, i náš pan starosta tam promlouval, ale kromě nás tam vystupoval i místní spolek žen včetně divadla a to bylo docela veselé . Týž den jsem ještě zpívala na svatbě
v Karlovicích na Liptě známému, kterého jsem prý moc překvapila, což mi zpětně udělalo velkou radost . V neděli na to jsem se dostala po dlouhé době do "studia"
s Galičkou. Bylo to v rožnovském skanzenu v Janíkově stodole. Vůbec jsem netušila, že je tam takový sál s jevištěm. Teď se zatím mixuje, tak uvidíme, jestli se ještě bude nahrávat znovu.

Jo, a pak byla oslava na Hovězí. Tak na tu budu ještě dlouho vzpomínat . Hosty už jsem trochu znala z předchozí akce, to se cítím vždycky hned líp. Ale nejen že se skvěle bavili a tančili, na hudbu z notebooku vytancovali i mě - no kde by mě napadlo, že budu tančit v kroužku na píseň "Beruško má" . A taky jsem tam pak za jednu píseň sklidila zatím asi nejdelší potlesk v životě, bylo to prostě nádherné .

A pak už přišel listopad. Nejdřív oslava v Karlovicích U Polanských, kde bylo tak krásně přetopené, to já můžu . Moc pohodová akce, jsem ráda, že jsou tak milí lidé
v "mém" údolí .  Další týden byl v Karlovicích Vzpomínkový večer na bývalou vedoucí Karlovjanek Helenku. Děvčatům se moc lehce nezpívalo, já už jsem ji ve sboru nezažila. Přesto to byl krásný večer, s promítáním, povídáním, tanečky. Věřím, že Helenka by byla ráda..

S Klubem českých turistů jsem si vyšlápla na letošní Poslední výšlap, tak mám letos splněno .

Poslední uplynulou akci mám za sebou oslavu kulatin paní starostové v Karlovicích Na Celnici. Akce byla vydařená, táhli jsme to do časných ranních hodin. Já jsem měla předem ale opravdu hroznou trému a potom jsem se necítila o moc líp. Ani nevím proč, nic jsem nijak extra nepokazila, ale sama sobě si vyčítám každou chybičku a moc mě mrzí. Kolikrát si přijdu tak hrozná, že mám chuť se zpěvem seknout (stejně jako po každém nahrávání ve studiu - to mám pocit, že vůbec neumím zpívat). Ale pak si zase uvědomím, že mě zpěv tak stráášně moc baví a že se ho nechci vzdát. A přece jen mě pokaždé alespoň někdo pochválí, tak si říkám, že to snad tak úplné zlé nebude . Tak  snad to ještě chvíli vydrží .

Mějte se hezky, já se jdu začít chystat na dnešní oslavu.

Papuš 

:ö:

 


5.8.2013

Ahoj děcka,

léto je v plném proudu, vody od mého posledního zápisu spadlo víc než dost a všechno vypadá zase trochu jinak. Všude je hojnost plodů a krásných květin, být venku dlouho do noci je příjemné a většina z vás už je hnědá jako indiáni. Prostě sluníčko do nás vlévá život a je to krásné. Jen u nás už je "po púti" a to se říká, že začíná podzim . Ale to nevadí, ten je přece taky úžasný . Ale po pořádku, musím už trošku zavzpomínat, abych vám aspoň v rychlosti popovídala o proběhlých akcích, kterých jsem měla tu čest se účastnit jako hudebnice..

Ano ano, tak nejdřív to byla svatba v úžasném prostředí na Rusavě. Byl sice červen, ale byla to teprve 1. letošní venkovní akce. Tančilo se, zpívalo se, to je jasné. Ale měli tam mj. takový dobrý kvíz pro nevěstu a ženicha. Sama jsem si v duchu říkala, jestli bych uměla na otázky správně odpovědět - třeba "Jakou barvu má momentálně partnerův kartáček na zuby?". Teda tohle jsem zrovna věděla, protože je kupuju .. Vybavuju si pak hlavně ještě kouzelnou cestu domů. Napočítala jsem 6 srnek, 6 zajíců a 2 kočky. Naštěstí nedošlo k žádnému střetu .

Další akce v pořadí byl sraz na Prostřední Bečvě. Vlastně jsem dopředu přesně nevěděla, o jakou akci jde, tak jsem z toho byla opět pěkně nervózní. Když ale přišli lidé v džínách a sportovním oblečení, vysmátí a evidentně po nějakém výletu, ulevilo se mi. A nálada byla skvělá, byli to vážně moc fajn lidi 

Následovala úplně jiná akce - totiž Sečení luk na Soláni, kde jsem pro změnu zpívala
s tetičkami Karlovjankami. Na tuhle akci se mi za celých 6 let mé existence v Karlovicích nepodařilo z časových důvodů dostat, tak jsem byla moc ráda, že jsem si na ní tentokrát mohla rovnou zazpívat. Ze Soláně je opravdu nádherný výhled, kdo neviděl, vřele doporučuji. Trávu tu kosili nejen zdatní ogaři, ale i dcérky a děti, všichni ve stylových oblečcích / krojích. My jsme měly kroj "po všednu". Ve zpěvu jsme se střídaly
s cimbálkou a také s mužským pěveckým sborem z Kunovic, se kterým jsme se hned spřátelily a taky si trochu společně zazpívali . Prý příští rok určitě zase spolu .

Další zpívání s Karlovjankami - tentokrát už ve svátečním kroji - nás čekalo na oslavě 120 let hasičů ve Velkých Karlovicích. Byla to jedna z těch akcí, při kterých se mi opravdu klepou kolena, už třeba jen proto, že slavnost jsme zahajovaly zpěvem státní hymny. Byla to dost oficiální akce, všichni byli v uniformách a přijeli hasiči také ze Slovenska a z koutů Zlínského kraje. Já jsem se ale dlouho neohřála, protože mě čekalo ještě zpívání na Farním dni ve Veřovicích a to jak s dechovou hudbou Galička, tak jako samostatná jednotka Berushka. Akce byla venku, ale dobře si pamatuji tu zimu. Holt červen nemusí být vždycky záruka tepla.. Ale jinak to byla prima akce. Zpívaly tam i děti ze scholy, to je pro mě vždycky taková příjemná třešnička .

Pak to byla klasická oslava na Huslenkách. Bylo to pro rodiče jednoho kamaráda
z Karlovic, tak
to byla taková malá záruka, že mě tam nikdo nezmlátí . A taky jo - byli všichni strašně fajn, ani jsem to nečekala .

Hned další den jsem pak zpívala Výlet v přírodě v Karlovicích. Akce, na kterou jsem se těšila a psychicky připravovala celý rok. Místo konání mám totiž jen asi 0,5 km od domu, takže byl předpoklad hodně známých a samozřejmě jsem si nechtěla trhnout ostudu před sousedy. Nic takového se mi naštěstí rozhodně nestalo . Tentokrát bylo venku
i v noci příjemně, takže jsem mohla zpívat a hrát v pohodě do časných ranních hodin.

Podobná akce se stejným názvem mě čekala další týden, jen ve vedlejším údolí. S tím rozdílem, že tomuto Výletu předcházela ještě hasičská soutěž O valašský širák. Nevyhráli to sice místní borci a borky a já jsem to ani neviděla, přesto podle videa jsem ráda, že jsou tady takoví schopní hasiči . Účast na samotném Výletu nebyla velká, zřejmě i proto, že následovala v neděli po Formanském dni, což je u nás véélká akce, na které letos hráli mj. Čechomor a Buty, kterým já prostě nemůžu v žádném případě konkurovat, Nad stádem koní a nějaké ty Čechomory jsme si ale dali taky a měli jsme pěkné odpoledne-večer .

S Karlovjankami jsme si zazpívaly další hezkou akci - zlatou svatbu. Sice se manželům přímo při obřadu venku spustil parádní liják, ale snad jim to pršelo jen štěstí. Toho bych se taky přála dožít ..

Ještě týž den jsem si zažila opravdové tropy na oslavě na Babí hoře u Hluku. Cestou jsem si pro jistotu ještě trochu pobloudila, ale pak už bylo všechno v pohodě. Mám ráda lidi z obou krajů, ve kterých jsem žila - z Valašska i z jižní Moravy. Přece jen ale vždycky vidím ten rozdíl - jsou to prostě jiné povahy, každá je svá 

A poslední akce, kterou mám zatím za sebou, byla zase z těch, na které jsem dlouho čekala - totiž možnost zazpívat si v Karlovicích v samotném centru - u Muzea. Tam jsme si zazpívaly zase s Karlovjankami. Myslím, že ta hrdost, že si tam můžu zazpívat, ze mně musela úplně čišet a odrážela se i v osobitém zpěvu . To byla pouť a pro mě ještě větší čest byl fakt, že jsme dělaly "předskokany" Javorům, sourozencům Haně a Petrovi Ulrychovým, které mám moc ráda. Jejich koncert byl jak jinak než úžasný, stejně jako každý rok, kdy u nás hrají.

V mezičase jsem se docela náhodou dostala na dovolenou s kamarádkou na Senec a jsem za to strašně vděčná. Bylo to fakt supííš, díky, Renčo !

Přidala jsem něco málo plakátů, které jsem si konečně nafotila u rodičů ve Veselí. Přihodím určitě i nějaké fotky, i když z pozice hrajícího jich většinou moc nevytvořím. Jsem odkázaná na dokumentaci hostů a známých, proto budu moc ráda, pokud nějaké fotky či videa se mnou máte, když mi je pošlete. Přece jen i ty vzpomínky tak člověku lépe zůstanou v hlavě .

Tak, přátelé, já jdu provětrat psíka, vy si užívejte léto, jak nejlépe umíte.

Papuš

:ö: 

 

22.5.2013

Milí hosté,

ač jsme si na něj počkali, jara jsme se dočkali . A tak už se můžeme konečně potkávat na zahrádkách, na procházkách, výletech a venkovních akcích. Já už mám za sebou 1. letošní dámský čundr. Totiž tzv. "Bezchlaptůr" v kouzelných Jeseníkách. To se prostě banda holek, které se nemusí ani vzájemně předem znát, domluví a odjede na pár dní pokaždé na jiné místo v republice. Pochodily jsme po horách, památkách, zámku, jeskyni.., tu a tam si daly něco dobrého v místní hospůdce.., no, prostě jsme si báječně psychicky odpočinuly a přitom se někam podívaly. Třeba vás tímto také inspiruji - co vy na to? Také podnikáte nějaké ne příliš drahé a přitom skvělé akce?

Z těch hudebních akcí mám za sebou svůj 1. valašský ples v Karlovicích s ženskou pěveckou skupinou Karlovjankami - ha, další babinec . Oblékla jsem historicky poprvé pravý valašský sváteční kroj - a cítila jsem se skvěle. Po vystoupení jsme dostaly ještě každá růži, což mě moc potěšilo, protože květiny miluji . Nemůžu sice říct, že bych celý večer protančila, i když jsem tančila, ale spíš jsme ho s přáteli prokecali. To ale také vůbec není k zahození .

Po plese s Karlovjankami následovala napůl dechovková akce s Galičkou - Jarní přátelské setkání ve Veřovicích. Tam jsem totiž své působení v Galičce prostřídávala s hraním na klapky a zpíváním alias Berushka. Zpívaly a hrály tam také děti z místní scholy, tak to pro mě byla zároveň kulturní akce, protože si vždycky ráda poslechnu i jiné.

Další víkend jsem si vyhradila pro akci soukromou - totiž výlet s kamarádkami za jinou kamarádkou, které se narodilo mimišo - do Prahy. Pokud ve velkoměstě nebydlím, mám jeho návštěvy moc ráda. V Praze jsme se bohužel moc nezdržely, bo nebyl čas, takže jsem ani po letech nic neviděla, ale některé jsme pak aspoň přespaly v Brně. Navštívily jsme nějakou místní diskošku, kde hráli pouze latinsko-americkou hudbu, tak jsme si parádně zatančily a vyblbly se . Už se těším, až zas s holkama něco podniknem..

Pak už to byla klasická oslava v Rožnově - v krásném prostředí lesa - v "kolibě". Byly tam takové 2 milé děti, které si se mnou pořád povídaly - jmenovaly se Julie a Filip.
A představte si, moje babička měla 2 kočky - Julinku a Filípka! A to jsem těm dětem radši ani neřekla, že když babičce ty kočky někdo zastřelil, nechali si je stáhnout
a kožíšky z nich mám dodnes doma..

Nu, pojďme dál. 30. dubna mi konečně oficiálně zkolaudovali domeček !! Oslavili jsme to zatím jen zlehka stylově - na Pálení čarodějnic. Moc pěkná akce pro děti, kde byla poprvé mezi více lidmi také moje fenečka Janis . Díky dětem, které si ji neustále hladily a díky voňavým cigárům z udírny určitě nebude protestovat, když zase někam půjdem .

A dál už to byla hlavně zahrádka a už zmiňovaný čundr v Ostružné.

Už jsem netrpělivá, co se zase bude dít, v plánu je toho hodně. Vždycky mě mrzí, když musím někoho odmítnout, protože už mám naplánovanou jinou akci. No jo, já to říkám pořád - děcka, dejte mi vědět co nejvíc dopředu! Já vím, někdy to prostě nejde. Ale ono to nakonec vždycky dopadne tak, jak má.

Tak si to teplo užívejte (teď momentálně to teda venku vypadá zase na déšť, ale aspoň nemusíme zalévat, že) a snad někde brzy ahóój !

Vaša :ö:

 


3.4.2013

Vážení a milí,

sníh ne a ne přestat padat, všichni marně vyhlížíme jaro. Je třeba si takové čekání občas zpříjemnit, třeba hudbou.

Já mám za sebou zase pár pěkných akcí - 2 oslavy v Rackové, košt slivovice (který vyhrál jeden z našich stavitelů domečku), s Karlovjankami krásné vánoční koledování na hotelu i venku u kostela, spolu s Galičkou úžasný tříkrálový koncert, oslavu v Mořkově, kde mi pomohl i bubeník z Galičky na trombón, zábavu pro pořadatele i účastníky závodu Karlovská 50, oslavu starostovic švagrové, oslavy v Zubří, Prostřední Bečvě, Mošnově. Po dlouhé době jsem byla i na srazu se spolužačkami v Brně a taky na 1. divadle
v Karlovicích. Na oslavě na Hovězí jsem si po velice dlouhé době také zatančila
s manželem oslavenkyně - myslela jsem, že školníkem z Karlovic, nakonec jsem se dověděla, že je to ředitel z Hovězí. A to jsem pak stihla ještě oslavu kamarádky, kde jsem s kytarou zpívala až do ranních hodin. Velkou radost jsem měla také z koncertu finské kapely Värttinä na Vsetíně. Přijeli na ni za mnou i přátelé ze Strážnice a po koncertě jsme si s děvčaty z Värttiny popovídali a předali jim CD s písničkami, které zpívá strážnický dětský sbor Fčeličky - totiž písničky od Värttiny (ve finštině).

Jak vidíte, mě hudba obklopuje neustále, obklopuju se jí také doma - jak poslechem CD, tak tréninkem. Konečně už mám v domečku také slavné harmonium po pradědáčkovi, které mi umožňuje zase úplně jiný druh hudby a přináší do domu více než stoletou nostalgii.

Těším se zase na další akce - třeba teď  v sobotu Valašský ples, kde budeme
s Karlovjankami zpívat origoš písně . A snad si konečně letos taky zaplesám a hlavně se potkám se spoustou známých, se kterými na sebe přes rok nemám tolik čas.

Mějte se dobře, buďte věrni hudbě nebo čemukoliv, co vás baví, a rozdávejte si vřelé úsměvy, ať je nám všem teplo .   

  


7.1.2013

Galička má nové kalendáříčky ! Tak tuhle novinku jsem dostala na našem společném koncertě ve Veřovicích. Kluci šikovní .

  

galicka---kalendarik-2013.jpggalicka---kalendarik-2013-2.jpg


31.12.2012

Mí drazí,

věřím, že jste si fajně užili větší část krásných zimních svátků. Končí nám zase jeden rok, možná i nějaká životní etapa, jsme plni nadějí, očekávání, předsevzetí..

Ať je pro vás ten nadcházející rok jedna velká báječná párty, ať jste plni optimismu za všech okolností. Přece pořád ještě žijeme, tak žijme naplno a podle svých představ. Vše nejlepší přeji úplně všem !!

Vaše Berushka :ö:

 


25.11.2012

Přátelé (tohle jednoduché a přitom úžasné oslovení používá počasák Michal Jančařík, tak snad se nebude zlobit, že jsem si ho půjčila. Však jsme si loni pracovně dopisovali, tak to už jsme skoro jako kámoši ),

od mého posledního zápisku uběhl už zase nějaký ten pátek. Do nového ročního období jsem si pořídila nový aparát, aby mi to pro vás zase o něco lépe znělo, začala jsem nové hudební spolupráce, na stránky jsem přidala nové rubriky a mám taky nového pejska !!! Ale postupně..

Lehce se ohlédnu ještě za uběhlým létem. Stany s kamarádkami se bohužel nekonaly, místo toho jsem si ale mohla odehrát a odzpívat celou zábavu, která se uskutečnila navíc pro dobrou věc, neboť výdělek z této akce byl použit na nákup elektrického vozíčku pro postiženého občana VK city. Tak s holkama snad podniknem v zimě alespoň nějakou lyžovačku. Díky svým hudebním akcím jsem taky prošvihla 2 školní srazy, ale nelituju ničeho. Už dávno jsem si uvědomila, že se kvůli hudbě tak trochu izoluju a přicházím
o zážitky, kterých se účastní mí vrstevníci, bohužel někdy i o přátele, protože neustálé časové odmítání prostě někteří neunesou. O to lepší přátelé mi ale zůstali a mohla jsem potkat nové. Není to o kariéře, ale o prioritách, o tom, co doopravdy chcete, o životním stylu. A hudba je prostě moje láska, s tím se musel smířit i můj přítel .

Další ryze letní akce - Slavnostní večer ve Veřovicích - byl především výměnnou akcí
s německou obcí Heidungen, proto vůbec nevadilo, že jsem se s dechovou hudbou Galička objevila nakonec ve svém slováckém kroji, ač ostatní byli ve valašském.  Mohla jsem si tak také poslechnout zahraniční "konkurenci", čehož si moc cením.

Svatba ve Zlíně byla rodinná, byla jsem tedy zároveň i přímým svatebčanem. Pro mě dost stresující situace, ale přesto nádherný emotivní zážitek. Obřad probíhal na zámku ve Vizovicích, tak jsem se aspoň také podívala na kulturní památku, kde jsem ještě nebyla . Příště jsem prý na řadě já. No, drazí, to si ještě počkáte ..

Další akce - oslava ve Viganticích - už sice nebyla v tak valašském stylu jako nedávno, oslavenkyni i prostředí jsem už ale znala z minulé akce a trošku jsem tedy věděla, do čeho jdu, tréma tudíž byla o trošičku menší než obvykle .  A dopadla zase skvěle, lidé (nejen) z Vigantic jsou moc fáájn .

Na svatbě na Vsetíně jsem měla tu čest zazpívat si s italským zpěvákem, který byl pro mě 2. Pavarotti - obrovský respekt! Nádherný silný hlas a přitom skromný člověk. Pro mě prostě další úžasný zážitek . Na svatbě byl navíc i kytarista, takže jsem si ve svých klávesových pauzách mohla v klidu a pohodě zazpívat i při kytaře (jako za starých dětských časů). Pěkná svatba.

Cestou na další svatbu jsem si trochu pobloudila mezi chatami / hotely v resortu
v Kunčicích, přijela jsem ale naštěstí s předstihlem, takže jsem stihla i svatební obřad, který během mého chystání probíhal na terase . Z této svatby jsem si vzala i něco inspirace co se týče svatební výzdoby - to víte, člověk musí trochu myslet i hóódně dopředu .

Další akce na rodném jihu - oslava v Blatničce - mi opět umožnila se potkat s přáteli
z bývalé kapely a fanoušky. Jak jsem ráda, že na mě ještě nezapomněli ! Samotná oslava byla v hodně stísněném prostoru, s novými bednami ale naštěstí hudba nepůsobila přehlušeně a všichni jsme byli spokojení .

Na další oslavu v Ježově u Kyjova jsem to měla pravda docela daleko. Neodmítám ale akce z takových "malicherných" důvodů a naštěstí jsem toho vůbec nemusela litovat. Teda pravda, jelikož jsem tam předtím nikdy nebyla, na zpáteční cestě ve 2 ráno jsem se na křivolakých cestách mezi dědinami trošičku ztratila, ale naštěstí jsem se nakonec našla, takže "Policie pátrá, radí, informuje" se nemuselo konat .

Z poslední akce jsem vrátila včera ve 3 ráno, ale ta naštěstí byla přímo u nás v Karlovicích, v myslivecké chatě, takže jsem to opravdu měla co by zemákem dohodil
a nemusela mě trápit ani únava. Tam spíš zase zapracovala tréma, neb mezi hosty bylo pár známých, o kterých jsem předem nevěděla. A protože na známé chci vždycky udělat co nejlepší dojem, už při stavění aparátu se mi klepala kolena. Naštěstí
s 1. písničkou většinou největší část trémy odchází, takže jsem snad ani nic nepokazila. Ráno jsem tak mohla s klidnou myslí korzovat po karlovském předvánočním jarmarku, kde jsem si také nanečisto zazpívala se svou novou skupinou .

Jak jsem se zmínila, začala jsem nějakou tu novou hudební spolupráci. Tu kterou už můžu oficiálně oznámit, je ženská pěvecká skupina KARLOVJANKY. Místní ženy, které většinou v kroji zpívají staré karlovské písně z horského prostředí, jež se tradují
z generace na generaci a vlastně také díky této skupině dál přežívají. Je v tom také trochu můj záměr stát se "pravou Karlovjankou", místní písně se mi ale také hned od začátku mého přistěhovalectví moc líbily, jsou pro mě čímsi mystickým, proto jsem byla upřímně velmi ráda, když mi jejich vedoucí nabídla spolupráci. Poprvé úplně na ostro bych s nimi měla veřejně vystupovat 23.12.2012 v karlovském hotelu Lanterna, tak uvidíme, sama se na to moc těším. Teď už si ale musím opravdu pořídit ten karlovský kroj ..

O další hudební spolupráci vám zase povím, až bude jisté i nějaké veřejné vystoupení, zatím to nechci zakřiknout. Stále se ale nebráním něčemu dalšímu - i když jsem denně na stavbě, chvíle pro hudbu si dokážu najít vždycky .

Pro nové rubriky na stránkách "Plakáty, pozvánky" a "Recenze z tisku" jsem se rozhodla prostě proto, že mi zbytečně zbůhdarma ležely v šuplíku a bylo mi líto je jen tak vyhodit. Časem přidám ještě starší plakáty, které mám ještě u rodičů ve Veselí. Když jsem
s kapelami začínala, stala jsem se aktivní sběratelkou plakátů akcí, na nichž jsem vystupovala. Měla jsem s nimi v podstatě vytapetovaný pokojík. Ano, až takový magor jsem byla.

A ještě se s vámi podělím o mou současnou největší lásku - fenečku Janis (jméno má pochopitelně po jazzové star ). Kamarád prostě nabízel štěňátka a protože "mít psa" byl od malička můj velký sen a štěňátka byla navíc můj oblíbený zlatý retrívr (teda křížený s bílým švýcarským ovčákem), tentokrát už jsem neodolala. Je to pro mě jako dítě, opravdu úžasný tvor. Nahodím nějakou fotku, abyste mohli také potěšit aspoň očko . Teď už můžu z vlastní zkušenosti pejska doporučit opravdu všem, kdo se cítí osamělí nebo mívají deprese. Takový tvor vám tyhle pocity prostě nedovolí .

Přátelé, mějte se moc krásně a nedělejte si příliš velkou hlavu s přicházejícími Vánoci
a hlavně s dárky. Já určitě taky nic nedostanu . Ale větší radost je stejně dárky rozdávat a nejvíc můžete potěšit i tím, co sami vyrobíte. Nejhezčí dárky přece nemusí být nutně ty nejdražší.

Tak zatím papuš .

 

 25.7.2012

Ahoj všem prázdninovým rekreantům i pracantům!

Léto je v plném proudu a tak věřím, že stejně jako já nemáte nouzi o hudební akce. Jsem vždycky nadšená, když i u nás "na vesnici" máme na výběr, protože se všude něco děje. Každý dle svého gusta a to je super. Spíš už je mi někdy líto, když se sejdou
2 akce ve stejný den, na kterých bych chtěla být. To je případ třeba Karlovské pouti, která se nám nezadržitelně blíží. Zároveň je totiž folkový festival na Bystřičce, zároveň je také akce na mém rodném jihu zvaná Beseda u bigbítu, kam jsme vždy jezdívali (i jako účinkující), a zároveň je také úžasná folková akce v Sosnové na Bruntálsku, kam jsem několikrát zavítala a kam bych se určitě ještě někdy chtěla podívat. Jenže všude být nejde. Ale pořád lepší moct si vybírat, než když není nic, takže si nestěžuji a jsem za to ráda. Kromě výše jmenovaných velkých akcí je u nás taky spóusta koncertů, ať už těch větších pódiových nebo těch intimních. Byly časy, kdy jsem byla nadšeným sběratelem autogramů různých idolů a hvězd hudebního nebe, ale ty časy jsou už pryč, neb autogramníček je dáávno přeplněn ..

Zmíním se vám lehce také o své absolvované akci - svatbě. Češka si brala kluka
z Mauricia. Černocha!! Jsem vám to prostě musela říct. Vždycky mě dokáže ohromně nadchnout, když se spojí dva zdánlivě zcela nesourodí lidé, když nehledí na nějaké předsudky, řeči apod., když naopak - ač třeba nevědomky - pomáhají světovému míru
a lásce mezi všemi lidmi . Mají u mě velký obdiv a uznání a moc jim do života fandím. Navíc černoušek byl opravdu hezký a sympatický chlap a i se svou mauricijskou rodinou se dokázali bavit a tančit i na české písničky a neváhali se zapojit do všech her, čímž u mně také velmi stoupli a svědčí to o velké dávce tolerance a snaze o souznění. Prostě krása. To, že mi pak ženich ještě osobně poděkoval, už byla jen třešnička na dortu. Děti, mám z vás radost . Neodpustím si ale ještě jednu perličku: Po objednávce této svatby jsem se ptala svého světem zcestovalého kamaráda: "Joži, jak se mluví na Mauriciu?" Bez váhání mi odpověděl: "Španělsky." Protože jsem to chtěla vzít poctivě a hrát svatebčanům do noty, jala jsem se přiučit ještě pár písní španělsky. Španělštinu jsem bohužel nikdy ve škole ani v žádném kurzu neměla, šlo tedy spíše
o lámání jazyka, ale prostě jsem se je naučila. Bohužel mě nenapadlo si informaci
o španělsky mluvící zemi ověřit třeba na internetu, tak jsem až přímo na svatbě byla zcela šokována, když jsem zjistila, že na Mauriciu se hovoří anglicky a francouzsky .. No, nevadí, třeba se to bude hodit příště .

Máme za sebou i pěkné akce s dechovkou Galičkou, ještě nás čeká jeden prázdninový večer, kde bych měla zpívat dokonce v kroji. Zatím ještě nevím, jestli v tom svém
- hrubovrbeckém, který je od těch valašských naprosto odlišný, a nebo budu mít půjčený a vlastně poprvé v životě obléknu pravý valašský kroj . Sama jsem moc zvědavá, jak to dopadne.

Těším se na všechno další, co přijde. Žádná přímořská dovolená sice nebude, ale vypadá to ještě s holkama na nějaké stany na Pálavě, takže huráá, jdem se rekreovat !

Pohodu a sluníčko všem !

 


18.6.2012

Milí návštěvníci mých stránek a snad i akcí,

trošku jsem zlajdačila co se týče povídání a informování vás, pokusím se to napravit
a přispívat třeba méně, ale častěji. Pravdou je, že kromě hudebních aktivit mám teď kolotoč hlavně kvůli stavbě vysněného domečku. Hodím sem nějakou aktuální fotku, abyste věděli, o čem mluvím a taky kde se pak budou pořádat grilovačky a táboráky .

Nechci upřednostňovat nebo zvelebovat některé akce před jinými, protože ráda zpívám a hraju na každé akci, ale z těch uplynulých od zimy bych ráda vypíchla jednu - oslavu ve Viganticích. Pro mě to totiž byla jedna z nejlepších akcí vůbec tady na Valašsku. A to hlavně proto, že byla opravdu valašská. Viděla jsem nevídané tance, slyšela jsem
i neslýchané písně a zažila úžasnou zábavu. Skoro jsem těm dcerkám až záviděla, že mají ten folklór v sobě už od malička zažitý. Myslím, že i kdybych se teď přihlásila do nějakého valašského tanečního kroužku, tak ty "domácí" už prostě nedoženu. Já budu mít v sobě vždycky víc folklór slovácký, ve kterém jsem vyrůstala (i když jsem na něj samozřejmě taky pyšná). Prostě tahle akce -  tak nějak jsem si vždycky představovala to pravé valašské. A nečekaně jsem se tam potkala i se svou kamarádkou harmonikářkou, takže jsem si nemusela připadat, že jsem "mezi cizími", což ale o ostatních hostech stejně říct nemůžu - vzali mě úžasně "mezi sebe".  Ano, Valaši jsou možná tvrdí a těžko přístupní, ale jak už si k sobě jednou najdete cestu, stojí to za to .

Spolu s přítelem jsme stihli oslavit také své narozeniny - on kulaté, já nekulaté. Z těchto oslav už se stávají pomalu tradice, neboť pořád někdo z kamarádů slaví. Ať už hraju na klávesy nebo vezmu kytaru nebo se prostě jen sundá hospodská kytara ze zdi, vždycky se zpívá a veselí až do brzkých ranních hodin. Na této oslavě jsem dostala krásný dort od kamaráda, který mě strašně překvapil. Ještě jednou mu i tady veřejně moc děkuji. Momentálně bohužel leží v nemocnici, tak mu moc přeji, aby to všechno dopadlo, jak nejlíp to jen půjde.

Neméně zpěvná byla i další karlovská oslava dvou narozenin kamarádů, která proběhla uplynulý pátek, opět v naší staré známé Pohodě. Tentokrát jsem vzala právě jen kytaru Filoménku a střídala jsem se s harmonikářem - oslavencem. Nevědět, že mě druhý den čeká ještě další akce, slavili bysme tam možná až doteď  .

Lehce bych se ještě zmínila o proběhlé svatbě v jižanské Blatnici pod Sv. Antonínkem. Překrásná nevěsta, na svatbě mezi hosty slavný profesionální hudebník a po svatbě opět aspoň na chvíli šťastné shledání s kamarády z bývalé kapely a spol.

Poslední akci z minulé soboty, která byla pro mě 1. letošní venkovní, trochu kazil silný vítr. Zpívala jsem s Galičkou a střídala to sólo vystupováním jako Berushka. Pokácel se máj, grilovalo se, pro děti byl klaun a spousta dalších atrakcí, k tomu jsme si zazpívali.. prostě takové příjemné skoroletní odpoledne-večer. Až na ten vítr bylo ale nádherně, stihla jsem si i spálit ramena.

Užijte si léto, vážení, dobrých akcí je všude spousta, výletujte, sportujte, koupejte se, bavte se. Ti, koho čeká stejně jako mě především "malta" a "zlaté písky", berte to s humorem a užijte si po svém taky, protože vy to děláte buď pro sebe, takže to pak bude úplně úžasňácké, nebo za to dostanete zaplaceno, takže ty radovánky si pak třeba užijete o to víc .

Léto, vítej !!

  


5.2.2012

Hlásím se vám ze sněhem zcela zapadaných Karlovic, od krbu a šálku horkého čaje. Mám pocit, že 1. půlku ledna jsem strávila s lopatou v ruce, neboť stále sněžilo, tu         2. půlku se startovacími kábly a škrabkou na sklo, neboť zažíváme opravdu nevídané mrazy. Člověk by se měl stále na něco těšit. Tak já se teď ale opravdu moc těším na jaro .

Plesová sezóna už je v plném proudu. Dámy mají krásné šaty, pánové vypadají nebývale elegantně a tak nějak jinak, než je známe z běžného života. Letos jsem po 9 letech nezpívala na Muzikantském plese ve Veselí n. M., a to proto, že bohužel vůbec nebyl (to ještě nepočítám, kolikrát jsme tam zpívali kdysi jako Melody Band). Měl být jubilejní   20. ročník, ale místo toho bude prý Ples Města. Bohužel i to se stává (čekáš pád a přijde sláva). Byla to pro mě taková srdeční záležitost, vlastně jediná akce ještě na jihu, kterou jsem nikdy neodmítla.

No, ale nakonec mi to zase až tak líto být nemusí, protože místo 2 hodin na plese ve Veselí jsem si zazpívala úplně celý ples v Novém Jičíně . Předem jsem netušila, že to bude až v takovém stylu, že tam měli moderátora z rádia, o to víc jsem si ale připadala důležitě . Protože to byl sportovní ples, vyhlašovali tam také výsledky nejlepších sportovců za celý rok, nechyběly samozřejmě standardní a moderní tance. Mám akorát vždycky takové štěstí, že vždycky, když jedu na nějakou větší akci, je úplně to nejhorší počasí. Tady na ten ples jsem jela v parádní vánici, přes zledovatělou a hrbatou Soláň. No a včera na svatbu, zrovna v den, kdy hlásili největší mrazy..

Svatba to byla docela velká. Vlastně jsem ve chvilce odpočinku přemýšlela, že na takové svatby ještě "obyčejní lidé" mají. To je dobře. Já sama jsem si vždycky představovala, že budu mít obrovskou svatbu, že to budou všichni vědět, pojedu v kočáře atd. Možná budu nakonec ráda, když tam budu já, ON a svědci.. No, doba je zlá, ale hlavně, když jsme šťastní, ne? Včera teda byli snad šťastní všichni, byla tam opravdu skvělá atmosféra, moc jsem se pobavila . Na konci už měli všichni závoje ze stolů úplně všude - na hlavě (včetně mně), kolem krku, koláčky na čele..

I když jsem byla průběžně 2x oživovat baterku v autě, do konce svatby už mrazu podlehla, a tak mi ještě svatebčané nakonec pomáhali nastartovat auto přes kabely. Dodatečně jim ještě jednou děkuju . Pokud se ke mně náhodou dostanou fotky, určitě je hned vyvěsím.

V nejbližších dnech mě čeká Valašský ples, kam půjdu ve svém slováckém kroji, tentokrát už ale "jen" jako host, takže si doufám konečně taky pořádně zatancuju. A možná pak ještě jeden..

Proběhla u nás také Karlovská 50, běžkařský závod, kterého jsem se chtěla už podruhé zúčastnit, nakonec jsem ale musela být v práci . Tak zatím běžkuju jen tak výletně, po kopcích a lesech, ale příští rok už mě nezastaví .

Přátelé, sportujte, plesejte, bavte se a hlavně mějte stále dobrou náladu. Hezkou zimu
a hodně tepla na těle i na duši .

 


3.1.2012

Mí drazí příznivci, odpůrci a neutrálové, 

chci vám všem v novém roce popřát jen to nejhezčí a nejlepší, co vás vůbec může potkat. Ať se vám všem podaří vše, nač sáhnete, ať se naplní vaše představy o lásce, rodině, práci i všech dalších aktivitách, a pokud všechno nepůjde, tak jak chcete, pokud se snad někdy budete cítit bezradní, na dně, podrazení, bez peněz či osamělí nebo na vás prostě sedne nějaký splín či blbá nálada, zkuste si pustit nějakou dobrou hudbu anebo si sami zazpívejte / zahrajte - věřím, že vám to pomůže. Zkuste se na problémy dívat i z jiných stran, třeba trochu dětskýma očima, a zase to bude růžovější, uvidíte. Všechno vždycky nějak dopadne, to si buďte jisti, tak proč se zbytečně trápit a ubírat si kus života. Nikdo z nás neví, jestli tenhle rok náhodou nebude naším posledním, tak žijte na plno a hezky.

S láskou vaše Berushka  

 


10.10.2011

Máme po sezónních pracech a já se s vámi můžu podělit alespoň o pár příjemných zážitků z posledních týdnů. Nejprve to bylo tradiční rodinné trnkobraní v Hrubé Vrbce, kdy jsme se krom střásání a sběru trnek tímto sladkým ovocem především cpali a koulovali. Bohužel s námi letos nebyli "maloši", tak se nekonal ani závěrečný táborák. Ale i tak to byl příjemný pracovní den. Následující víkend mě čekal třídní sraz v Bučovicích, který prostě nelze odmítnout. Procházka po škole, vzpomínání na staré dobré časy a nakonec i diskotéka jako za pubertálních let. Jednou za čas je taková melancholická akce super. Vlastně už teď plánujeme další, pro jistotu v Brně..

Konečně pak moje další hrací akce byla valašská svatba. Obřad se konal přímo na zámku ve Vsetíně, což jsem bohužel neviděla, ale oslava v Janové byla také parádní. Vždycky dokážu ocenit krásně nazdobenou svatební tabuli, tahle se mi líbila hodně. Vše ve fialovém tónu - moderní, decentní, hezké. Tancovalo se, jedlo, pilo,.. však to znáte. Paradoxně nevěsta se svou suitou se jela fotit k nám do Karlovic. Netrpělivě očekávám fotky, protože jí to moc slušelo. Vlastně jsem ji málem nepoznala, když jsme se předtím viděly v civilu. Jééé, jak já mám ty svatby ráda. Všichni jsou krásní, šťastní, vládne veselá nálada.. Třeba se taky jednou dočkám..

Dnes už jsem se zase vrátila ze svého rodného jihu, kde jsem včera hrála Senior bál. Musím vypíchnout, že poprvé v životě mi kompletně celý aparát vynosily ženy, navíc ještě pokročilého věku. Tímto bych jim ráda vysekla velkou poklonu a dík. Horší to trochu bylo na závěr, kdy mi chtěl postarší poněkud oburčákovaný gentleman pomoci s klávesami. Zbobroval s nimi ze schodů. Snad to ale na něm nezanechalo žádné následky a já půjdu za chvíli zjistit, zda i Cézar (klávesy) zůstal zdráv.. Dámy měly celý sál nazdobený v duchu sklizně, zřejmě jako poděkování za úrodu. Svou šikovnost pak předvedly i v přestávkách mezi mým hraním, kdy vystupovaly jako mažoretky. Zralé ženy v takových kostýmech, to se také jen tak nevidí. Mažoretily ale i mladé dívky a úplně malé holčičky, které byly tak sladké! Myslím, že je moc fajn, když v malé vesnici dokáží ženy zorganizovat a nacvičit takovou akci pro ostatní, určitě by mohly jít příkladem dalším.

Užívejte zatím posledních hezkých podzimních dnů a třeba zase někde na další akci.

  


7.9.2011

Na dveře nám pomalu klepe podzim a už se začaly vtírat ty sychravé studené dny, kdy je posezení na zahrádkách spíše rizikovou činností, alespoň co se zdraví týče. Já už si začínám broukat koledy a říkám si, že bych se do nich měla obout naplno, neboť vánoce tu budou cobydup a já už mám teď vyhrazené místečko na 2 karlovských hotelích.

Podzimní únava na mě padla pouze v pondělí po prozpívaném víkendu, neb především svatba na mém rodném jihu v úžasném obrovském sklepě byla dosti hlasově náročná, leč velmi hezká . Setkání se starými dobrými kamarády bylo jen příjemnou třešničkou na vynikajícím dortu. Nezklamala ale ani nedělní veřejná akce u Nového Jičína, určená především pro rodiče s dětmi. Tam jsem si zazpívala jak s Galičkou, tak jako samostatná jednotka Berushka. Ohlasy byly na obojí jen a jen pozitivní, což jsem velice "happy", neboť jsem měla (jako ostatně téměř vždy) velkou trému, třeba už jen proto, že jsem "dobývala" nový bod na mapě a taky mě poprvé slyšeli kluci z kapely zpívat něco jiného, než dosud slyšeli .

V podstatě mám ráda každé roční období, na každém je něco hezkého a vůbec jsem vděčná, když se já i mí blízcí dožijí dalšího rána, protože dobře vím, že to není samozřejmost. A tak si radost užívám i s každým oslavencem, se kterým se setkám, raduju se z každé svatby i narození děťátka. To jsou takové věci, které musí potěšit snad každého, i když se ho třeba až tak netýkají. "...Hej, na světě je přece krásně, tralalala lalalala lalalalalááá!!"

 


 31.8.2011

Výlet do Mlýnské doliny - Rožnov pod Radhoštěm (27.8.2011)

Konečně se přes práci dostávám také něco vám napsat. Návštěvnost stránek, jak jsem stačila zaznamenat, neklesla, ani když jsem dlouho ničím nepřispěla, tak mě velice těší, že sem nějaké to očko občas zabloudí, očekávajíc třeba novinky nebo jen nějaké počtení, pokoukání či poslech ve chvílích nudy .

S GALIČKOU máme za sebou 1. společný koncert v rožnovském skanzenu, tedy správně Valašském muzeu v přírodě. Muzeum znám docela dobře a mám k němu srdeční vztah, neboť jsem tam před 4 léty působila jako průvodkyně ve Valašské dědině. Samozřejmě jsem byla tedy móóc šťastná, když jsem tam potkala své kolegyňky a kamarádky .

Co se týče samotného vystoupení, které trvalo s krátkými přestávkami celý muzejní den, tak všechno šlapalo, jak mělo, mezi celou grupou i jejími příznivci panovala dobrá nálada, prostě takový pohodový letní den. Před pódiem nám taky hezkou chvíli tancoval nějaký valašský strýc v kroji, tak návštěvníci fotili a natáčeli i jeho, myslíc si, že je součástí kapely . Trošku nám všem bylo horko, a to nejen po návštěvě chalupy, kde se ukázkově pekl chleba a nejen po guláši. Ale obávám se, že to už bylo letos naposledy, co nám bylo takhle horko.

Tuhle sobotu mě čeká svatba ve Vyprahlé zemi, jak říkám svému rodnému teplému kraji, v neděli vystoupení napůl Berushka / Galička zase na severu, takže si teplotní rozdíly ještě užiju . Ale cestuju ráda, takže se těším. A taky na kamarády a známé, samozřejmě .

Fotečky z akce budou, jen co se ke mně dostanou .

 


8.8.2011

Uplynulý víkend byla v Karlovicích dlouho očekávaná pouť. Koncerty, stánky, kolotoče, spousta známých, sladkosti.. miluju to!! Jenže teď už máme po pouti, takže se dá říct, v Karlovicích začal podzim. Momentálně se snažím vzpamatovat z šílené atrakce, které se říká &